- operace na otevřeném trhu – nákup či prodej vládních obligací, může tak snížit bankovní rezervy = nejdůležitější stabilizační nástroj
- politika diskontní sazby (sazba, za kterou si členské banky mohou půjčit od Fedu rezervy) – jestliže vypůjčené rezervy rostou, vypůjčují si banky od Fedu a tím vzrůstají celkové bankovní rezervy (vypůjčené i nevypůjčené)
- zákonné rezervy – požadavky na ně (chce-li Fed rychle změnit finanční podmínky, zvýšení požadovaných poměrů vede k zpřísnění úrokových podmínek)
- navíc regulace úrokové sazby
- zprostředkující cíle: rezervy, nabídka peněz a úrokové sazby
- konečné cíle: stabilní ceny, nízká U, rychlý růst GNPR
- Fed určuje celkové množství bankovních peněz Þ celkovou nabídku peněz.
- “diskontní okénko” = místo, kde Fed půjčuje bankovní peníze
Regulace rezerv CB, na níž spočívá pojetí M, se musí potýkat s poruchami vyvolanými mezinárodními změnami v těchto rezervách.
Sterilizace = CB podniká operace na OT, aby kompenzovala toky mezinárodních rezerv.
Další aktivity:
· řízení oficiálních operací spojených s měnovým kurzem
· regulace bank (řeší např. insolventnost)
· koordinace mezinárodní finanční politiky
Zobrazují se příspěvky se štítkemregulace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemregulace. Zobrazit všechny příspěvky
Monopolní síla
- je schopnost stanovit cenu vyšší než jsou MC. Její stupeň je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu ( viz příloha). Míra koncentrace vyjadřuje procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví. Používání zisku jako kritéria není vhodné, protože zisk závisí na vztahu mezi AR a cenou.
Neefektivnost monopolu - nedokonalá konkurence a charakteristické vlastnosti monopolu způsobují, že monopol nevyrábí z hlediska společnosti efektivně. Není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů ( viz graf).
Regulace monopolu -
- antitrustové zákony - zakazují určité chování firem na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu.
- daňová politika
- možnost převést monopol do státního vlastnictví
- cenová regulace
Cenová regulace - umožňuje monopolistovi stanovit jen takovou cenu, aby pokryla průměrné náklady ( viz graf). Při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk.
Monopson:
Monopson představuje trh na němž je jeden kupující. Síla monopsonu je ve schopnosti kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch. Dovoluje kupujícím kupovat za nižší cenu než by tomu bylo v podmínkách dokonalé konkurence.
Neefektivnost monopolu - nedokonalá konkurence a charakteristické vlastnosti monopolu způsobují, že monopol nevyrábí z hlediska společnosti efektivně. Není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů ( viz graf).
Regulace monopolu -
- antitrustové zákony - zakazují určité chování firem na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu.
- daňová politika
- možnost převést monopol do státního vlastnictví
- cenová regulace
Cenová regulace - umožňuje monopolistovi stanovit jen takovou cenu, aby pokryla průměrné náklady ( viz graf). Při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk.
Monopson:
Monopson představuje trh na němž je jeden kupující. Síla monopsonu je ve schopnosti kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch. Dovoluje kupujícím kupovat za nižší cenu než by tomu bylo v podmínkách dokonalé konkurence.
Úloha vlády v moderní ekonomice
Nástroje vládní politiky – Pro dosažení veřejných politických cílů je zapotřebí, aby si vlády obstarávaly
příjmy, utrácely peníze a vydávaly příkazy k regulaci ekonomické aktivity. Mezi hlavní nástroje, jimiž vlády ovlivňují ekonomickou aktivitu náleží:
1) Daně – které snižují soukromé výdaje (např. na automobily či stravování) a tím uvolňují
prostor pro veřejné výdaje (na statky jako nákl. Auta nebo potraviny pro armádu).
2) Výdaje – které podněcují firmy nebo zaměstnance k výrobě jistých statků nebo služeb a
transfery (jako je zabezpečení) které skýtají duchovní podporu.
3) Regulace – či zásahy, které obyvatelům dávají pokyny, aby vykonávaly či nevykonávaly
jisté ekonomické aktivity.
Daňová a výdajová aktivita – v každém krizovém období – v každé válce, každé depresi, v každé vlně
vzedmutého znepokojení nad chudobou a nerovností – se aktivita vlády zvětšuje. Když ale naléhavost pomine, výdaje se patrně nikdy nevrací na předchozí úroveň.
Růst vládních zásahů a regulace – Zvyšování kolektivních výdajů je pouze jednou stránkou vývoje. Vedle
rychlého růstu výdajů a daní se také obrovsky rozmnožily zákony a regulace související s ekonomickými záležitostmi.
příjmy, utrácely peníze a vydávaly příkazy k regulaci ekonomické aktivity. Mezi hlavní nástroje, jimiž vlády ovlivňují ekonomickou aktivitu náleží:
1) Daně – které snižují soukromé výdaje (např. na automobily či stravování) a tím uvolňují
prostor pro veřejné výdaje (na statky jako nákl. Auta nebo potraviny pro armádu).
2) Výdaje – které podněcují firmy nebo zaměstnance k výrobě jistých statků nebo služeb a
transfery (jako je zabezpečení) které skýtají duchovní podporu.
3) Regulace – či zásahy, které obyvatelům dávají pokyny, aby vykonávaly či nevykonávaly
jisté ekonomické aktivity.
Daňová a výdajová aktivita – v každém krizovém období – v každé válce, každé depresi, v každé vlně
vzedmutého znepokojení nad chudobou a nerovností – se aktivita vlády zvětšuje. Když ale naléhavost pomine, výdaje se patrně nikdy nevrací na předchozí úroveň.
Růst vládních zásahů a regulace – Zvyšování kolektivních výdajů je pouze jednou stránkou vývoje. Vedle
rychlého růstu výdajů a daní se také obrovsky rozmnožily zákony a regulace související s ekonomickými záležitostmi.
Regulace tajných dohod a fúzí
Cílem této regulace je zabránit akumulaci tržní síly, uzavření tajné dohody nebo převzetí jedné firmy druhou je nelegální, jestliže podstatně snižuje konkurenci v odvětví.
Velké firmy mají ale řadu předností:
- mohou vyčlenit prostředky na výzkum a vývoj,
- mohou využívat úspory z rozsahu, což jim snižuje AC a bylo by neefektivní takovou firmu rozdělit,
Velké firmy však mohou být nositelem značné neefektivnosti. Při rozhodování je zapotřebí srovnávat náklady na regulaci a prospěch, který z regulace očekáváme. Nedílnou součástí protimonopolní regulace je ochrana malých firem.
Měření monopolní síly
Jedním z předpokladů efektivnosti protimonopolní regulace je schopnost státních institucí prokázat, že daná firma má monopolní postavení.
a) měření stupně koncentrace v odvětví vychází z podílu prodejů dané fy na trhu,
b) Lernerův index: (P – MC) / P
c) Srovnání míry zisku firmy s průměrnou mírou zisku v odvětví.
Dynamizace modelu monopolu
1) změna poptávky na trhu – monopol reaguje na vývoj tržní D různě, viz. obr. 13,14,15,16;
2) změna FC, VC – obr.17,18 – aby se posunuly AC, musel by být posun FC moc velký, změna VC se však okamžitě projeví v MC, VC rostou o stejnou délku jako MC, u DK je změna P a Q větší než u monopolu
3) změna zdanění
a) paušální daň – jako FC
b) jednotková – VC
c) daň ze zisku – jako FC – monopol přenáší břemeno v menší míře než v DK
d) daň z korporací – přenáší se ve větší míře na spotřebitele
Velké firmy mají ale řadu předností:
- mohou vyčlenit prostředky na výzkum a vývoj,
- mohou využívat úspory z rozsahu, což jim snižuje AC a bylo by neefektivní takovou firmu rozdělit,
Velké firmy však mohou být nositelem značné neefektivnosti. Při rozhodování je zapotřebí srovnávat náklady na regulaci a prospěch, který z regulace očekáváme. Nedílnou součástí protimonopolní regulace je ochrana malých firem.
Měření monopolní síly
Jedním z předpokladů efektivnosti protimonopolní regulace je schopnost státních institucí prokázat, že daná firma má monopolní postavení.
a) měření stupně koncentrace v odvětví vychází z podílu prodejů dané fy na trhu,
b) Lernerův index: (P – MC) / P
c) Srovnání míry zisku firmy s průměrnou mírou zisku v odvětví.
Dynamizace modelu monopolu
1) změna poptávky na trhu – monopol reaguje na vývoj tržní D různě, viz. obr. 13,14,15,16;
2) změna FC, VC – obr.17,18 – aby se posunuly AC, musel by být posun FC moc velký, změna VC se však okamžitě projeví v MC, VC rostou o stejnou délku jako MC, u DK je změna P a Q větší než u monopolu
3) změna zdanění
a) paušální daň – jako FC
b) jednotková – VC
c) daň ze zisku – jako FC – monopol přenáší břemeno v menší míře než v DK
d) daň z korporací – přenáší se ve větší míře na spotřebitele
Výrobní neefektivnost monopolu – obr. 10
Je dána výrazným převisem výrobní kapacity, neboť firma vzhledem ke svému výsadnímu postavení na daném trhu nevyrábí s min. LAC. Proto Q*, které vyrábí je menší než Q´, vyrobený s min. LAC.
Bilaterální monopol – obr. 11
Pokud je tržní nabídka představována výstupem jediné firmy (monopol) a poptávka jediným kupujícím (monopson). Monopol na základě vyrovnání MR a MC chce vyrábět Q1 a prodávat ho za P1. Monopson vychází z průsečíků mezních výdajů ME (změna celkových TE kupujícího způsobená změnou kupovaného množství o jednotku) s poptávkovou křivkou, požaduje Q2 za P2. Skutečná cena je potom důsledkem vzájemného střetnutí síly monopolu a monopsonu, bude mezi P1 a P2.
Regulace monopolu
Monopol je chápán jako neefektivní, neschopný dosáhnou alokační efektivnosti, kromě toho je monopolní zisk někdy viděn jako “příliš vysoký”, a to vše vyvolává nutnost regulace. Proto M existují dvě základní námitky:
1) námitka z hlediska efektivnosti – týká se ztrát v nákladech mrtvé váhy tj. plocha EFB v obr. 9b, při stejných zdrojích by KF firmy nabízely větší objem Q při nižší P.
2) námitka z hlediska regulérnosti – se týká plochy P*FGH v obr. 9b – monopolní zisk vzniká odčerpáním části spotřebitelského přebytku, M zisk tedy musí zaplatit spotřebitel ve vyšší ceně.
Bilaterální monopol – obr. 11
Pokud je tržní nabídka představována výstupem jediné firmy (monopol) a poptávka jediným kupujícím (monopson). Monopol na základě vyrovnání MR a MC chce vyrábět Q1 a prodávat ho za P1. Monopson vychází z průsečíků mezních výdajů ME (změna celkových TE kupujícího způsobená změnou kupovaného množství o jednotku) s poptávkovou křivkou, požaduje Q2 za P2. Skutečná cena je potom důsledkem vzájemného střetnutí síly monopolu a monopsonu, bude mezi P1 a P2.
Regulace monopolu
Monopol je chápán jako neefektivní, neschopný dosáhnou alokační efektivnosti, kromě toho je monopolní zisk někdy viděn jako “příliš vysoký”, a to vše vyvolává nutnost regulace. Proto M existují dvě základní námitky:
1) námitka z hlediska efektivnosti – týká se ztrát v nákladech mrtvé váhy tj. plocha EFB v obr. 9b, při stejných zdrojích by KF firmy nabízely větší objem Q při nižší P.
2) námitka z hlediska regulérnosti – se týká plochy P*FGH v obr. 9b – monopolní zisk vzniká odčerpáním části spotřebitelského přebytku, M zisk tedy musí zaplatit spotřebitel ve vyšší ceně.
Regulace přirozeného monopolu
Přirozený monopol je odvětví, kdy je z hlediska dosahování ekonomické efektivnosti nejracionálnější, aby danou D uspokojovala jedna firma (příčiny: zajištění kontroly nad produkcí určitého druhu, vysoká zátěž na ŽP, nejčastěji jsou to nákladové podmínky v odvětví). Přirozený M je schopen zajišťovat celý trh při ceně nižší než více firem, dosahuje totiž úspor z rozsahu bez ohledu na to, jak velký výstup vyrábí (energetické rozvodné sítě, metro).
1) Základní formou regulace je regulace ceny, a to buď stanovením max. ceny, určením dynamiky růstu ceny, zavedením oznamovací povinnosti o zvýšení ceny. Častým způsobem řešení je stanovení regulované ceny na úrovni MC (P=MC), tedy aplikace DK.obr. 12, pokud by M nebyl regulován, vyráběl by Q1 za P1, jeho zisk by byl P1 ABC. Při regulované ceně P2 je poptáváno Q2, přičemž MC=P, ale křivka MC leží pod AC, M tak realizuje ztrátu, plocha EFGP2, protože žádná firma nemůže dlouho vyrábět se ztrátou, vzniká otázka, zda by měl stát v této situaci firmy dotovat nebo odstoupit od regulovaných cen na úrovni MC, jedním z řešení je umožnit M stanovit P nad úrovní MC tak, aby mohl realizovat alespoň tzv. “služnou” míru výnosu (kterou si pak přičte k AC)
2) Státní vlastnictví nebo řízení státem – pak mohou orgány státu uplatňovat přímou kontrolu a regulaci (může vést i k neefektivnost kvůli absenci stimulů k efektivnosti)
3) Regulace míry návratnosti – viz. 1)je-li zisk příliš vysoký může jej stát regulovat buď pomocí stanovení max. ceny nebo stanovením max. míry zisku, kterou si pak firma přičte k AC
4) Exkluzivní kontrakty pro přirozený monopol – stát je jediným odběratelem určitých statků, stát dodavatele vybírá na základě konkurzu a uzavírá s ním smlouvu o podmínkách výroby a poskytování produktu, tím může firmu do značné míry kontrolovat.
5) Protimonopolní zákony – tvoří legislativní rámec.
6) Politika laisser-faire proti přirozenému monopolu – nechat firmu vyrábět kolik chce a za cenu, jakou trh unese, také nebránit vstupu zahraniční konkurence.
1) Základní formou regulace je regulace ceny, a to buď stanovením max. ceny, určením dynamiky růstu ceny, zavedením oznamovací povinnosti o zvýšení ceny. Častým způsobem řešení je stanovení regulované ceny na úrovni MC (P=MC), tedy aplikace DK.obr. 12, pokud by M nebyl regulován, vyráběl by Q1 za P1, jeho zisk by byl P1 ABC. Při regulované ceně P2 je poptáváno Q2, přičemž MC=P, ale křivka MC leží pod AC, M tak realizuje ztrátu, plocha EFGP2, protože žádná firma nemůže dlouho vyrábět se ztrátou, vzniká otázka, zda by měl stát v této situaci firmy dotovat nebo odstoupit od regulovaných cen na úrovni MC, jedním z řešení je umožnit M stanovit P nad úrovní MC tak, aby mohl realizovat alespoň tzv. “služnou” míru výnosu (kterou si pak přičte k AC)
2) Státní vlastnictví nebo řízení státem – pak mohou orgány státu uplatňovat přímou kontrolu a regulaci (může vést i k neefektivnost kvůli absenci stimulů k efektivnosti)
3) Regulace míry návratnosti – viz. 1)je-li zisk příliš vysoký může jej stát regulovat buď pomocí stanovení max. ceny nebo stanovením max. míry zisku, kterou si pak firma přičte k AC
4) Exkluzivní kontrakty pro přirozený monopol – stát je jediným odběratelem určitých statků, stát dodavatele vybírá na základě konkurzu a uzavírá s ním smlouvu o podmínkách výroby a poskytování produktu, tím může firmu do značné míry kontrolovat.
5) Protimonopolní zákony – tvoří legislativní rámec.
6) Politika laisser-faire proti přirozenému monopolu – nechat firmu vyrábět kolik chce a za cenu, jakou trh unese, také nebránit vstupu zahraniční konkurence.
Nefektivnost monopolu
– dochází ke zmenšení celkového přebytku (spotřebitelů a výrobců) vzhledem k DK
Regulace monopolu
- antitrastové zákony
- daňová politika
- převedení monopolu do státního vlastnictví
- cenová regulace ( stanovení ceny na úrovni AC)
Oligopol
- existence několika firem v odvětví
- zpravidla diferencovaný produkt
- bariéry vstupu
Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí.
Základní modely:
1. Smluvní (koluzivní) oligopol – tajná dohoda o stanovení ceny, o tržním podílu, o výrobních kvótách. Každá firma se pak ve vymezeném rámci chová jako monopol. Dohody nebo spolupráce mají podobu kartelu – většinou jsou zákázány a proto jsou uzavírány tajně.
2. Oligopol s dominantní firmou – vzniká tam, kde je pro firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu, který si ponechá, se pak chová jako monopol. Menší firmy respektují cenu, kterou určila dominantní firma (cenové vůdcovství).
Monopolní konkurece
- velký počet firem v odvětví
- diferencovaný produkt
- neexistence bariér vstupu firem do odvětví
V krátkém období – rovnováha firmy je podobná rovnováze monopolu, dosahuje monopolní zisk, což vede k přílivu jiných firem do tohoto odvětví.
V dlouhém období – příliv firem způsobí posun poptávkové křivky po produkci každé firmy doleva
Regulace monopolu
- antitrastové zákony
- daňová politika
- převedení monopolu do státního vlastnictví
- cenová regulace ( stanovení ceny na úrovni AC)
Oligopol
- existence několika firem v odvětví
- zpravidla diferencovaný produkt
- bariéry vstupu
Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí.
Základní modely:
1. Smluvní (koluzivní) oligopol – tajná dohoda o stanovení ceny, o tržním podílu, o výrobních kvótách. Každá firma se pak ve vymezeném rámci chová jako monopol. Dohody nebo spolupráce mají podobu kartelu – většinou jsou zákázány a proto jsou uzavírány tajně.
2. Oligopol s dominantní firmou – vzniká tam, kde je pro firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. V rámci větší části trhu, který si ponechá, se pak chová jako monopol. Menší firmy respektují cenu, kterou určila dominantní firma (cenové vůdcovství).
Monopolní konkurece
- velký počet firem v odvětví
- diferencovaný produkt
- neexistence bariér vstupu firem do odvětví
V krátkém období – rovnováha firmy je podobná rovnováze monopolu, dosahuje monopolní zisk, což vede k přílivu jiných firem do tohoto odvětví.
V dlouhém období – příliv firem způsobí posun poptávkové křivky po produkci každé firmy doleva
Přednáška č. 5
Statistická regulace procesů (APC = STATISTICAL PROCESS CONTROLL)
- souvisí s předchozí přednáškou
- příčiny: viz. minule, tj. náhodné a vymezitelné
- statistická regulace má několik kroků:
- fáze statistické regulace
- regulační meze
- toleranční meze
- typy regulačních diagramů
Přednáška č. 6
Statistická regulace
Přednáška č. 7
Systémy (řízení) jakosti podle norem ISO 9000
Přednáška č. 8
ISO řady 9000 – pokračování
Přednáška č. 9
- souvisí s předchozí přednáškou
- příčiny: viz. minule, tj. náhodné a vymezitelné
- statistická regulace má několik kroků:
- fáze statistické regulace
- regulační meze
- toleranční meze
- typy regulačních diagramů
Přednáška č. 6
Statistická regulace
Přednáška č. 7
Systémy (řízení) jakosti podle norem ISO 9000
Přednáška č. 8
ISO řady 9000 – pokračování
Přednáška č. 9
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)