Téma :
Daňový systém - nepřímé daně
- Úvod :
Od 1. ledna 1993 byla v České republice zavedena nová daňová soustava, která se mnoha ohledech výrazně liší od té předešlé, jež byla jen narychlo uzpůsobenou soustavou státních rozpočtových příjmů socialistického státu.
- Poplatník :
Je daňový subjekt, který je ze zákona povinen hradit svou daňovou povinnost svým jménem, na svůj účet a ze svého předmětu zdanění.
- Plátce :
je daňový subjekt, který je ze zákona povinen uhradit daň vybranou nebo sraženou od jiných subjektů ( poplatníků ) pod svou majetkovou odpovědností.
- Nepřímé daně :
1) Universální : DPH
2) Daně selektivní : Daně spotřební a) Z uhlovodíkových paliv a maziv
b) Z lihu a lihovin
c) Z vína
d) Z piva
e) Z tabákových výrobků
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
Zobrazují se příspěvky se štítkemplátce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemplátce. Zobrazit všechny příspěvky
Poplatníci a plátci daní
Výše uvedenými principy zdanění se řídí stát jako příjemce daňových výnosů při tvorbě daňové soustavy. Poplatník daně je ten, komu daň snižuje jeho prostředky, které má k dispozici. (zaměstnanec). Plátce daně je ten, který skutečně daň do státního rozpočtu nebo do jiného určeného veřejného fondu platí (zaměstnavatel).
Přímé daně - dopadají na důchod fyzických a právnických osob přímo.
Důchod je z národohospodářského hlediska chápán
· U fyzických osob, které podnikají (např. u soukromých podnikatelů), jako rozdíl mezi jejich příjmy a výdaji
· U právnických osob (např. u společností s ručením omezeným nebo u akciových společností) jako jejich hospodářský výsledek.
Nepřímé daně – dopadají na důchod fyzických nebo právnických osob nepřímo. Jedná se především o
daně, které jsou spjaty s prodejem a poskytnutím zboží nebo služeb.
Reálné daně – se nevztahují k důchodům poplatníka, ale ke skutečnosti, která existuje nezávisle na
tomto důchodu. Touto skutečností (realitou) může být např.
1) Vlastnický vztah - k movitému nebo nemovitému majetku
2) Uživatelský vztah - např. k půdě
3) Zaměstnavatelský vztah - vyjádřený počtem pracovníků, nebo objemem
hrubých mezd.
Z toho, že poplatník je povinen odvést daň nezávisle na svém důchodu, vyplívá např. nezbytnost uhradit reálné daně, i když podnik vykáže ztrátu. Konkrétně daně jsou součástí daňového systému, který představuje kombinaci daní přímých, nepřímých a reálných.
Přímé daně - dopadají na důchod fyzických a právnických osob přímo.
Důchod je z národohospodářského hlediska chápán
· U fyzických osob, které podnikají (např. u soukromých podnikatelů), jako rozdíl mezi jejich příjmy a výdaji
· U právnických osob (např. u společností s ručením omezeným nebo u akciových společností) jako jejich hospodářský výsledek.
Nepřímé daně – dopadají na důchod fyzických nebo právnických osob nepřímo. Jedná se především o
daně, které jsou spjaty s prodejem a poskytnutím zboží nebo služeb.
Reálné daně – se nevztahují k důchodům poplatníka, ale ke skutečnosti, která existuje nezávisle na
tomto důchodu. Touto skutečností (realitou) může být např.
1) Vlastnický vztah - k movitému nebo nemovitému majetku
2) Uživatelský vztah - např. k půdě
3) Zaměstnavatelský vztah - vyjádřený počtem pracovníků, nebo objemem
hrubých mezd.
Z toho, že poplatník je povinen odvést daň nezávisle na svém důchodu, vyplívá např. nezbytnost uhradit reálné daně, i když podnik vykáže ztrátu. Konkrétně daně jsou součástí daňového systému, který představuje kombinaci daní přímých, nepřímých a reálných.
Všeobecné zdravotní pojištění
Plátci pojistného jsou:
1) Stát
2) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
3) Pojištěnci – tj. osoby samostatně výdělečně činné, osoby s vlastními
příjmy a osoby bez zdanitelných příjmů.
Stát platí všeobecné zdravotní pojištění zejména za nezletilé do 15 let věku, studenty, aj. nezaopatřené děti, důchodce, ženy na mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání evidované u úřadu práce, osoby konající základní i civilní vojenskou službu a za další vyjmenované skupiny osob. Všeobecné zdravotní pojištění se oproti pojistnému na sociální zabezpečení vztahuje navíc na:
1) Osoby s vlastními příjmy – jsou to ty osoby, které mají výnosy z finančních investic
(kapitálového majetku)
2) Osoby bez zdanitelných příjmů – do této skupiny patří např:
· Ženy v domácnosti
· Zaměstnanci, kteří pracují jen na dohody o provedené práce
· Osoby, které vypomáhají samostatně hospodařícímu rolníkovi
· Nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce
Platební nekázeň se v případě pojistného na sociální i všeobecné zdravotní pojištění postihuje poplatky z prodlení a pokutami.
1) Stát
2) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
3) Pojištěnci – tj. osoby samostatně výdělečně činné, osoby s vlastními
příjmy a osoby bez zdanitelných příjmů.
Stát platí všeobecné zdravotní pojištění zejména za nezletilé do 15 let věku, studenty, aj. nezaopatřené děti, důchodce, ženy na mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání evidované u úřadu práce, osoby konající základní i civilní vojenskou službu a za další vyjmenované skupiny osob. Všeobecné zdravotní pojištění se oproti pojistnému na sociální zabezpečení vztahuje navíc na:
1) Osoby s vlastními příjmy – jsou to ty osoby, které mají výnosy z finančních investic
(kapitálového majetku)
2) Osoby bez zdanitelných příjmů – do této skupiny patří např:
· Ženy v domácnosti
· Zaměstnanci, kteří pracují jen na dohody o provedené práce
· Osoby, které vypomáhají samostatně hospodařícímu rolníkovi
· Nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce
Platební nekázeň se v případě pojistného na sociální i všeobecné zdravotní pojištění postihuje poplatky z prodlení a pokutami.
Pojistné a sociální zabezpečení
Plátci pojistného jsou:
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné
Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.
Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné
Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.
Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci
Pojistné a sociální zabezpečení
Plátci pojistného jsou:
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné
Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.
Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné
Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.
Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci
Druhy daní
Daň z přidané hodnoty – Jde o daň, která souvisí s prodejem a s po¨skytnutím zboží nebo služeb. Základem pro výpočet daně je přidaná hodnota. Daň z přidané hodnoty (DPH) obecně zatěžuje zboží, tedy vše co je předmětem obchodu. Jsou to tedy např. i polotovary určené k dalšímu zpracování v jiném podniku. Daň je tedy rozložena mezi všechny články procesu zhodnocování – od základní suroviny po produkt určený ke konečné spotřebě. Samotný princip výpočtu daně z přidané hodnoty je velmi jednoduchý. Podnik nakupuje potřebné suroviny a na dokladech o nákupu jsou uvedeny mimo jiné i jeho ceny bez daně z přidané hodnoty a příslušná daň.
Spotřební daň – Součástí daňové soustavy je v ČR i v jiných zemích spotřební daň, jejíž odvod souvisí s prodejem vyjmenovaného zboží. V ČR podléhá spotřební dani toto zboží:
· Uhlovodíková paliva a maziva
· Líh a destiláty
· Pivo
· Víno
· Tabák a tabákové výrobky
Plátci daní jsou v ČR právnické a fyzické osoby, které uvedené zboží vyrábějí vyvážení nebo dovážejí.
Daň z příjmů fyzických osob – Základem pro výpočet daně jsou příjmy, snížené o výdaje (náklady) na jejich dosažení a udržení a upravené o řadu připočítatelných a odpočitatelných položek. Poplatníkem daně je každá fyzická osoba (včetně soukromých podnikatelů), pokud má zdanitelné příjmy. Za zaměstnance je povinen tuto daň odvádět zaměstnavatel, a to zálohově.
Spotřební daň – Součástí daňové soustavy je v ČR i v jiných zemích spotřební daň, jejíž odvod souvisí s prodejem vyjmenovaného zboží. V ČR podléhá spotřební dani toto zboží:
· Uhlovodíková paliva a maziva
· Líh a destiláty
· Pivo
· Víno
· Tabák a tabákové výrobky
Plátci daní jsou v ČR právnické a fyzické osoby, které uvedené zboží vyrábějí vyvážení nebo dovážejí.
Daň z příjmů fyzických osob – Základem pro výpočet daně jsou příjmy, snížené o výdaje (náklady) na jejich dosažení a udržení a upravené o řadu připočítatelných a odpočitatelných položek. Poplatníkem daně je každá fyzická osoba (včetně soukromých podnikatelů), pokud má zdanitelné příjmy. Za zaměstnance je povinen tuto daň odvádět zaměstnavatel, a to zálohově.
Poplatníci a plátci daní
Výše uvedenými principy zdanění se řídí stát jako příjemce daňových výnosů při tvorbě daňové soustavy. Poplatník daně je ten, komu daň snižuje jeho prostředky, které má k dispozici. (zaměstnanec). Plátce daně je ten, který skutečně daň do státního rozpočtu nebo do jiného určeného veřejného fondu platí (zaměstnavatel).
Přímé daně - dopadají na důchod fyzických a právnických osob přímo.
Důchod je z národohospodářského hlediska chápán:
· U fyzických osob, které podnikají (např. u soukromých podnikatelů), jako rozdíl mezi jejich příjmy a výdaji
· U právnických osob (např. u společností s ručením omezeným nebo u akciových společností) jako jejich hospodářský výsledek.
Nepřímé daně – dopadají na důchod fyzických nebo právnických osob nepřímo. Jedná se především o daně, které jsou spjaty s prodejem a poskytnutím zboží nebo služeb.
Reálné daně – se nevztahují k důchodům poplatníka, ale ke skutečnosti, která existuje nezávisle na tomto důchodu. Touto skutečností (realitou) může být např.
1) Vlastnický vztah - k movitému nebo nemovitému majetku
2) Uživatelský vztah - např. k půdě
3) Zaměstnavatelský vztah - vyjádřený počtem pracovníků, nebo objemem hrubých mezd.
Z toho, že poplatník je povinen odvést daň nezávisle na svém důchodu, vyplívá např. nezbytnost uhradit reálné daně, i když podnik vykáže ztrátu. Konkrétně daně jsou součástí daňového systému, který představuje kombinaci daní přímých, nepřímých a reálných.
Přímé daně - dopadají na důchod fyzických a právnických osob přímo.
Důchod je z národohospodářského hlediska chápán:
· U fyzických osob, které podnikají (např. u soukromých podnikatelů), jako rozdíl mezi jejich příjmy a výdaji
· U právnických osob (např. u společností s ručením omezeným nebo u akciových společností) jako jejich hospodářský výsledek.
Nepřímé daně – dopadají na důchod fyzických nebo právnických osob nepřímo. Jedná se především o daně, které jsou spjaty s prodejem a poskytnutím zboží nebo služeb.
Reálné daně – se nevztahují k důchodům poplatníka, ale ke skutečnosti, která existuje nezávisle na tomto důchodu. Touto skutečností (realitou) může být např.
1) Vlastnický vztah - k movitému nebo nemovitému majetku
2) Uživatelský vztah - např. k půdě
3) Zaměstnavatelský vztah - vyjádřený počtem pracovníků, nebo objemem hrubých mezd.
Z toho, že poplatník je povinen odvést daň nezávisle na svém důchodu, vyplívá např. nezbytnost uhradit reálné daně, i když podnik vykáže ztrátu. Konkrétně daně jsou součástí daňového systému, který představuje kombinaci daní přímých, nepřímých a reálných.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)