Horkými kandidáty na postup mezi první desítku“

Carrefour – zástupce největší obch. Skupiny v Evropě
Skupina SPAR, představována jednak provozovatelem hypermarketů Interspar, jednak VO společnost SPAR Teranova
U obou obch. Skupin došlo k poměrně vysokému nárůstu o více než 50%

Spotřební družstva

Počtem mezi českými firmami dominují
Nejúspěšnější – jednota ČB – v roce 2000 mírný růst obratu při zachování počtu prodejních jednotek
Podstata růstu tržeb jiných družstev bylo často převzetí obch. Sítě a jiných družstev

Specializovaní potrav. obchodníci

a) tabák. Sortiment vč. Tisku, cukrovinek, nápojů, tel. Karet – Geko Tabak (11 VO a 80 MO prodejen)

b) drogistické podniky a VO – dm drogeriemarkt, droxi, Rossmann, Drogerie VO, P. k. Solvent


Vývoj obratu TOP 10 obch. Skupin – 1993 – 22,8 mld., 97 – 58 mld., 2000 – 154,1 mld. Kč

SPOTŘEBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ – SYSTÉM SČMSD

Postavení spotřebních družstev na vnitřním trhu a mezi ostatními obchodními organizacemi

Podíl spotřebních družstev na celkovém maloobchodním prodeji (zhruba 7% podíl na obratu potravinářského zboží a 4% podíl na celkovém maloobchodním obratu)
Podíl spotřebních družstev na celkovém počtu pracovníků a na počtu provozních jednotek (zhruba 3% podíl na počtu pracovníků a na počtu maloobchodních jednotek)
Postavení spotřebních družstev v TOP 50 za rok 2000 (zastoupení 18 SD v TOP 50 obchodu s potravinami)
Postavení družstevních nákupních centrál v TOP Aliancí za rok 2000 (1.COOP Centrum, 3. COOP Morava)
Problematika velikosti spotřebních družstev a jejich místo mezi tzv. velkými obchodními podniky (výrazné zastoupení SD ve skupině velkých maloobchodních podniků – nad 100 zaměstnanců – podíl je vyšší než 1/3, klasifikace EU: velký podnik má více než 250 zaměstnanců a z toho plynoucí problémy pro SD při možnosti se účastnit programů na podporu venkova)

Svaz českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD)

Podniky SČMSD a družstev(Propagační podnik Jihlava s.r.o., Propagační pod. Opava s.r.o., DVS Hodonín s.r.o.,

CRC s.r.o. Mezinárodní půjč.aut Europcar, DLS s.r.o. Družstevní leasingová spol., Manažerský inst.sro

COOP Centrum, družstvo

COOP Morava s.r.o.

12 Středních odb.učilišť

Svaz českých a moravských výrobních družstev (SČMVD)
Zájmová sdružení výrobních družstev (stavebních a kamenických, obalářských,pro hračku a hru, textilních a oděvních, autoopravárenských, hlídacích, s fotografickou činností, holičských a kadeřnických)

Svaz zemědělských družstev a společností (SZDS)

VZNIK A TRADICE KLASICKÝCH DRUŽSTEVNÍCH PRINCIPŮ

družstevní demokracie (dobrovolné členství, svobodné
rozhodování o vzniku a zániku členství, osobní rovnost členů, práva a povinnosti členů)
rozdělování přebytků hospodaření členům na principu osobní zásluhovosti
prodej za hotové a střední tržní ceny
poctivost prodeje
výchova a vzdělávání členů
rasová, náboženská a politická snášenlivost
Oblast drobného lidového peněžnictví v Čechách spojována s Cyrilem Kampelíkem (1805-1872)

Německo F.W.Raiffeisen (1818-1888) zakládal tzv. družstevní záložny

Obdobná družstva ve Francii, Itálii, Holandsku, Rakousku


STAV ČESKOSLOVENSKÝCH DRUŽSTEV V ROCE 1937

Celkový počet registrovaných družstev 18 170

PŘEDNÁŠKA 3. ZÁKLADY OBCHODU

DRUŽSTEVNICTVÍ

TRADICE EVROPSKÉHO A ČESKÉHO DRUŽSTEVNICTVÍ

Družstevní utopisté – zakládání národních dílen, výrobních asociací

Představitelé: L.Blanc (1811- 1911), F.Lassall(1825 – 1911) v českých zemích F.Chleborád (1839-1911)

R.Owen (1771-1858) anglický průmyslník (kolonie ve svých továrnách)

Klasické družstevnictví
První družstvo 24.října 1844 v anglickém městě Rochdale “Rochdalské družstvo spravedlivých průkopníků”(Rochdale Society of Equitable Pioners)


Evropa - v roce 1845 v západoslovenském městečku Sobotišti vznik prvního družstva s názvem “Gazdovský spolok” zakladatel Samuel Jurkovič.

Čechy - první družstvo založeno v roce 1847 v Praze “Pražský potravní a spořitelní spolek”

V roce 1892 v Čechách a na Moravě 61 spotřebních družstev

ŘÍZENÍ OBCHODU

Do r. 91 v ČR – 2 formy vlastnictví – státní a družstevní

A) Státní obchod – Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu

· Oborový princip: potravinářský obchod

: obchod ovocem a zeleninou

: obchod průmyslovým zbožím

: obchod obuví atd.

· Existence dalších organizací : OD Prior, Čedok apod.

· Organizace řízené Národními výbory (Restaurace a jídelny, Uhelné sklady) a další organizace ve výrobních i ostatních resortech (Benzina, Mototechna)


B) Spotřební družstva – řízená Svazem spotřebních družstev


Reorganizace státní zprávy po roce 90 – oblast obchodu – Ministerstvo průmyslu a obchodu převzalo gesci za oblast obchodu – dříve Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu.

Cestovní ruch byl svěřen do působnosti nového Ministerstva hospodářství. Pod MH byla zařazena i sféra živnostenského podnikání. Reorganizace státní správy roku 1995 znamenala zrušení MH a vznik Ministerstva pro místní rozvoj – regionální rozvoj, CR.

Živnostenské podnikání – Ministerstvo průmyslu a obchodu