1) Kalkulace dělením :
- Prostým : Používá se v případě, že se vyrábějí naprosto stejnorodé výkony.
- S poměrovými čísly : Používá se v podnicích, v nichž se vyrábí několik druhů stejnorodých výrobků ( stejným technologickým procesem ) lišících se navzájem jen velikostí, hmotností, pracností a jakostí.
2) Kalkulace přirážková :
Režijní náklady nemůžeme rozdělit na kalkulační jednice jednotlivých druhů výkonů stejným dílem.V takových případech se pro rozvrh nepřímých režijních nákladů používají různé rozvrhové základny.
- Kalkulační písemnosti :
Jsou kalkulační listy, na nichž se provádějí kalkulační zápisy.
- Kalkulační listy mají obsahovat :
1) Označení druhu kalkulace
2) Údaje o kalkulovaném výkonu
3) Stanovenou kalkulační jednici
4) Kalkulované množství
5) Údaje určující výši částek jednotlivých kalkulačních položek ( např. množství, čas )
6) Zápisy částek v jednotlivých položkach používaného kalkulačního vzorce
7) Podpis pracovníka odpovědného za správnost kalkulace
8) Datum sestavení kalkulace a jejich změn
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkempísemnost. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempísemnost. Zobrazit všechny příspěvky
Písemné dorozumívání
Písemné dorozumívání má oproti ústnímu řadu výhod:
1) Je propracovanější
2) Informace bývají zpracovány zpravidla dříve
3) Písemnost slouží současně jako doklad
4) Obsáhlejší a složitější materiály je možné si připravit v klidu předem, je dost času promyslet různé varianty řešení
5) Při zpracování informací nejsme ničím rušeni
Nejrozšířenější formou písemného dorozumění je obchodní dopis. Pro pozdější potřeby vhodné ponechat si kopii obchodního dopisu.
Formuláře – jsou předtištěné písemnosti, do nichž se určité údaje pouze vpisují.
Interní (vnitřní) sdělení – obsahuje pouze velmi krátké a zcela věcné informace předávané mezi
vnitřními jednotkami podniku.
Korespondenční lístek – slouží ke krátkým oznámením zákazníků, která nemají důvěrný charakter (např. zpráva o dokončené opravě přístroje)
Telegram – se používá k rychlím sdělením v písemné formě
1) Je propracovanější
2) Informace bývají zpracovány zpravidla dříve
3) Písemnost slouží současně jako doklad
4) Obsáhlejší a složitější materiály je možné si připravit v klidu předem, je dost času promyslet různé varianty řešení
5) Při zpracování informací nejsme ničím rušeni
Nejrozšířenější formou písemného dorozumění je obchodní dopis. Pro pozdější potřeby vhodné ponechat si kopii obchodního dopisu.
Formuláře – jsou předtištěné písemnosti, do nichž se určité údaje pouze vpisují.
Interní (vnitřní) sdělení – obsahuje pouze velmi krátké a zcela věcné informace předávané mezi
vnitřními jednotkami podniku.
Korespondenční lístek – slouží ke krátkým oznámením zákazníků, která nemají důvěrný charakter (např. zpráva o dokončené opravě přístroje)
Telegram – se používá k rychlím sdělením v písemné formě
Písemná komunikace
Písemná komunikace
písemné dokumenty by měly splňovat alespoň jeden či dva ze tří základních nároků
1) informovat
2) požadovat či přesvědčovat
3) budovat pověst firmy
nákladná na čas i námahu
Doporučení
- řádně promyslet, analyzovat příjemce (zda 1 nebo více osobám, jaká bude reakce, jaké informace příjemce potřebuje,..)
- dokument připravit vizuálně zajímavý, lákavý, zkontrolovat po jazykové stránce a zda působí v duchu pozitivních obchodních sdělení
o má formu dopisů, e-mailů, faxů,...
o podpora jednotné komunikace – vznik formulářů, které usnadňují práci
Komunikace organizace jako celku
1. vnitřní
- je třeba zajistit formální informační toky mezi odděleními, divizemi, kancelářemi,.., ale umožnit a do určité míry také řídit neformální setkávání zaměstnanců
- dva základní faktory způsobující rozdíly ve výkonnosti:
a) komunikační centralizace – přímé vazby
b) komunikační centralizace útvarů – nepřímé vazby
2. vnější
- ze dvou úhlů
a) povinná – je dána zákonem
b) dobrovolná – vztahy s veřejností; měla by být soustavná a přiměřená
písemné dokumenty by měly splňovat alespoň jeden či dva ze tří základních nároků
1) informovat
2) požadovat či přesvědčovat
3) budovat pověst firmy
nákladná na čas i námahu
Doporučení
- řádně promyslet, analyzovat příjemce (zda 1 nebo více osobám, jaká bude reakce, jaké informace příjemce potřebuje,..)
- dokument připravit vizuálně zajímavý, lákavý, zkontrolovat po jazykové stránce a zda působí v duchu pozitivních obchodních sdělení
o má formu dopisů, e-mailů, faxů,...
o podpora jednotné komunikace – vznik formulářů, které usnadňují práci
Komunikace organizace jako celku
1. vnitřní
- je třeba zajistit formální informační toky mezi odděleními, divizemi, kancelářemi,.., ale umožnit a do určité míry také řídit neformální setkávání zaměstnanců
- dva základní faktory způsobující rozdíly ve výkonnosti:
a) komunikační centralizace – přímé vazby
b) komunikační centralizace útvarů – nepřímé vazby
2. vnější
- ze dvou úhlů
a) povinná – je dána zákonem
b) dobrovolná – vztahy s veřejností; měla by být soustavná a přiměřená
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)