Veřejná rozpočtová soustava v ČR
- státní správa a územní samospráva (chybí ještě mezičlánky)
Vazby veřejné rozpočtové soustavy na
- veřejný sektor (státní a místní)
- neziskový nestátní (non-profit) sektor
- soukromý sektor
Veřejná rozpočtová soustava
- veřejné rozpočty
- orgány a instituce zabezpečující vztahy a procesy ve fiskálním systému
Veřejné rozpočty v ČR
- státní rozpočet
- okresní a místní rozpočty
- rozpočty státních fondů
- rozpočty příspěvkových a rozpočtových organizací
Jednotnost rozpočtové soustavy a srovnatelnost rozpočtových procesů zabezpečují
- rozpočtová pravidla: zákon, který upravuje hospodaření s rozpočtovými prostředky a s prostředky obcí, a další návazné vyhlášky
- daňová legislativa: konkrétní daňové zákony, zákon o soustavě daní a zákon o správě daní a poplatků
- finančně správní předpisy o obcích
- rozpočtová skladba, což je závazný předpis o členění příjmů a výdajů v rozpočtové sféře
Orgány státní správy
- ministerstvo financí
- finanční ředitelství
- finanční úřady
Vazby v rámci fiskálního systému (tj. uvnitř veřejné rozpočtové soustavy) a na ostatní subjekty ČR
Daňové určení v ČR
- daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
o celookresní výnos 100%
- okresní úřady 30%
- obce
• 20% podle počtu obyvatel
• 10% podle plátcovy pokladny
- státní rozpočet 40%
o výnos daně z katastrálního území magistrátu měst Plzně, Brna, Ostravy a hl. města Prahy
- magistrátní města 70%
- státní rozpočet 30%
- daň z příjmu fyzických osob z podnikatelské činnosti
o výnos daně 100%
- obce včetně magistrátních měst (alokace do obcí podle trvalého bydliště plátců daně)
- daň z nemovitostí
o výnos daně 100%
- obce včetně magistrátních měst (alokace do obcí podle katastrů, v nichž se nemovitosti nacházejí)
- daň z příjmů právnických osob
o celostátní výnos 100%
- státní rozpočet 80%
- obce včetně magistrátních měst Plzně, Brna, Ostravy a hl. města Prahy (alokace podílem počtu obyvatel obce na počtu obyvatel ČR) 20%
Daně v ČR
Základní pojmy
- fyzická nebo právnická osoba, která má daň uloženou ze zákona, se nazývá
o poplatník
o plátce daně
- poplatník platí daň ze svého předmětu daně
- plátce odevzdává daň vybranou nebo sraženou od jiného subjektu
- předmět daně: to, z čeho se daň platí
- daňový základ: základ, ze kterého se daň platí
- odčitatelné položky: daňová úleva
- daň
- sleva na dani: možnost snížení daně o určitou částku
- daň k zaplacení
Kroky výpočtu daně
o určení předmětu daně
o vyloučení osvobozených částek (základ daně)
o odečtení odčitatelných položek (upravený základ daně)
o vypočtení daně pomocí daňové sazby (daň)
o odpočet slevy na dani (daň po slevě)
Způsoby placení daně
- samovyměření: daňové přiznání
- vyměření daně finančním nebo celním úřadem
- srážka daně u zdroje příjmu
Daně ukládané v ČR
- daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu
- daně spotřební a to daň z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z lihu a destilátů, daň z piva, daň z vína, daň z tabáku a tabákových výrobků
- daně z příjmů (daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob)
- daň z nemovitostí
- daň silniční
- daň z dědictví a darování
- daň z převodu nemovitostí
- daně k ochraně životního prostředí
Další platby v ČR, které mají charakter daní
- pojistné na sociální zabezpečení: pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- pojistné na veřejné zdravotní pojištění
- místní poplatky
- dovozní cla
Daň z příjmů fyzických osob (osobní důchodová daň)
- poplatníci
o daňoví rezidenti: území s bydlištěm na území ČR
o daňová nerezidenti: osoby s příjmy ze zdrojů na našem území
- předmětem daně jsou veškeré příjmy, a to i nepeněžní a získané směnou
- pět dílčích daňových základů
o příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků
o příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
o příjmy z kapitálového majetku
o příjmy z pronájmu
o ostatní příjmy
- odčitatelné položky
o standardní: zohledňují sociální situaci poplatníka, progresivní daně, např. odpočty na děti
o nestandardní: stimulační charakter, odečíst je může poplatník, který investuje do nových strojních zařízení
- snaha o spravedlnost a efektivnost
o nejsou zde rozdíly mezi poplatníky a pro všechny se uplatňují stejné postupy (např. není žádný rozdíl ve zdanění mužů a žen nebo mladých a starých lidí)
o výše daně nezávisí na druhu příjmu poplatníka
o existují sociální úlevy
o daň má progresivní sazbu, čímž je dosaženo přerozdělení na úkor bohatších a ve prospěch chudších
Daň z příjmů právnických osob
- poplatníci
o obchodní společnosti a družstva
o rozpočtové a příspěvkové organizace
o další neziskové právnické osoby
- daňoví rezidenti (sídlo v ČR) a nerezidenti
- daňový základ vyplývá z účetního zisku
- lineární sazba daně, ne progresivní
Daň z přidané hodnoty
- podíl daně v konečné ceně je vždy stejný a nezávisí na počtu zpracovatelů
- technika výběru DPH
o výpočet daně z celkových výstupů (obratů) a odečtení daně placené ze vstupů
- plátci jsou pouze větší firmy, jejichž obrat překračuje zákonem dané minimum
- směrnicemi ES jsou stanoveny základy daně, minimální sazby daně i daňová administrativa
Spotřební daně
- líh a lihoviny, pivo, víno, tabákové výrobky, uhlovodíková paliva a maziva
- účel spotřebních daní
o penalizace škodlivých návyků
o zahrnutí negativních externalit do nákladů výrobců
o získání nevýznamného zdroje prostředků pro státní rozpočet
- směrnice ES určují, která zboží podléhají dani, minimální použitelné sazby a administrativu daně
Majetkové daně
- pravidelné: daň z nemovitostí, daň silniční
- nepravidelné: daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí
- předmětem je stavová veličina (stav majetku
Daň z nemovitostí
- daň z pozemků a daň ze staveb
- předmět daně z pozemků: všechny pozemky vedené v katastru nemovitostí (orná půda, zahrady, louky, vodní plochy, stavební pozemky)
- pozemky osvobozené od daně
o pozemky státu a obcí, které se nepoužívají k podnikání
o pozemky využívané k veřejně prospěšné činnosti
o pozemky, které nelze používat, nebo jejichž využití je omezené
- základ daně z pozemků
o cena určená vyhláškou u zemědělských pozemků (cena za m2 krát rozloha krát sazba v %)
o rozloha u ostatních pozemků (rozloha krát sazba v Kč/m2)
- korekční koeficient: od 0,3 pro obce do 300 obyvatel do 5 pro Prahu
Plátci pojistného
- zaměstnanci
- zaměstnavatelé
- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Výpočet daně z příjmů fyzických osob
Poplatník XY je daňovým rezidentem ČR. V roce 1999 byl ženatým měl dvě děti, na které uplatňoval nárok na daňovou úlevu a nepobíral starobní důchod. Jeho příjmy v tomto roce byly následující:
- u svého kmenového zaměstnavatele měl hrubou mzdu celkem 340000 Kč (zaměstnavatel strhával měsíční zálohy na daň a celkově strhl panu XY na pojistné sociální a zdravotní 42500 Kč)
- během ledna měl další zaměstnání, kde za tři dny vydělal 1300 Kč
- má též živnostenský list na ekonomické poradenství, kde měl příjmy po odečtení výdajů (včetně pojistného zdravotního a sociálního) 130000 Kč
- obdržel dividendy z akcií ve výši 6000 Kč
- prodal akcie celkem za 7000 Kč (akcie koupil před dvěma roky)
- z vkladní knížky vybral 10000 Kč a v lednu mu tam bylo připsáno 800 Kč úroků
Výpočet daně poplatníka XY:
Nejprve určíme, které příjmy se budou zahrnovat do základu daně
- zahrneme 340000 Kč mínus sražené pojistné 42500 Kč rovná se 297500 Kč
- tento příjem podléhá srážkové dani (jde o příjem do 2000 Kč měsíčně), daň 15% činí 195 Kč a příjem se již nebude zahrnovat do běžného základu daně
- zahrneme 130000 Kč
- dividendy podléhají srážkové dani 25%, tedy daň bude 1500 Kč a příjem se již nezahrnuje do základu daně
- prodej cenných papírů po 6 měsících po jejich získání je od daně osvobozen
- úroky z vkladní knížky podléhají srážkové dani, mají sazbu 15%, tj. 200 Kč
Základ daně: 297500 + 130000 = 427500 Kč
odčitatelné položky:
- na poplatníka: 34920 Kč
- na dvě děti: 2.21600 Kč
- celkem odčitatelné položky: 78120 Kč
upravený základ daně: 42750 – 78120 = 349380 Kč
zaokrouhlíme na stovky dolů: 349300 Kč
Daň určíme podle tabulky daňových sazeb:
Ze základu daně daň
od 0 do 102000 Kč 15%
od 102000 do 204000 Kč 15300 Kč + 20% ze základu přesahujícího 102000 Kč
od 204000 do 312000 Kč 35700 Kč + 25% ze základu přesahujícího 204000 Kč
od 312000 do 1104000 Kč 62700 Kč + 32% ze základu přesahujícího 312000 Kč
od 1104000 316140 Kč + 40% ze základu přesahujícího 1104000 Kč
Základ daně spadá do 4. pásma , takže daň je
62700 + 32% z (349300 – 312000) = 74636 Kč
Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejný rozpočet. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejný rozpočet. Zobrazit všechny příspěvky
11) Přednáška: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha
Krátkodobá fiskální nerovnováha
Situace mezi veřejnými příjmy a výdaji
- veřejné příjmy se rovnají veřejným výdajům: P = V
- veřejné příjmy převyšují veřejné výdaje: P > V přebytek rozpočtu
- eřejné příjmy jsou nižší než veřejné výdaje: P < V schodek
Přístupy při analýze krátkodobé fiskální nerovnováhy
- dynamický: v průběhu rozpočtového období
- statický (bilanční): po ukončení rozpočtového období
Celkový schodek
- suma primárního (operativního) deficitu a úroků z veřejného dluhu
- umožňuje analyzovat a hodnotit rozpočtovou politiku konkrétní vlády v konkrétním období
Negativní vládní úspora
- schodek = -(veřejné příjmy – veřejné výdaje)
Druhy schodku
- aktivní (strukturální)
o expanzivní fiskální politika
o politické důvody (např. vládní populismus)
o snaha rozložit důsledky tzv. výdajových šoků
o rozložení daňového zatížení na více generací ( v případě nákladných veřejných projektů)
- pasivní (cyklický)
o hospodářský pokles
o růst cen základních surovin
o společenská, přírodní apod. kataklyzmata
o úroky veřejného dluhu
Hodnocení důsledků rozpočtového schodku
- krátkodobé důsledky schodku se liší od dlouhodobých
- rozpočtové důsledky jsou zřetelné, zatímco fiskální důsledky jsou obtížně vyjádřitelné a nejednoznačně hodnotitelné
Krytí (financování) vzniklého schodku rozpočtu
- zvýšení daní (aj. veřejných příjmů)
- krácení veřejných výdajů
- využití prostředků z privatizace
- dluhové financování
- emisní financování
- kombinace některých uvedených způsobů
Dluhové financování schodku
- transformace rozpočtového deficitu do veřejného dluhu (domácího i zahraničního)
Emisní, peněžní (monetární) krytí schodku
- transformace do nárůstu monetární báze
Financování schodku z výnosů z privatizace
- krytí aktivy
- -(T – G) = B + M + S
- B – vládní obligace, M – monetární báze, S – finanční aktiva vlády
Vládní bilanční rovnice
- -(T - G) = prodej vládních obligací domácímu soukromému sektoru + prodej vládních obligací do zahraničí + půjčka od centrální banky
Komplikace dluhového financování
- omezená absorpční schopnost domácího soukromého sektoru
- -(T – G) = (soukromé úspory – soukromé investice) + deficit obchodní bilance
- vynucená aktivizace obchodní bilance = procento importu pohlceného úroky ze zahraničního veřejného dluhu
Dlouhodobá fiskální nerovnováha
- soudobý fenomén veřejných financí a fiskální politiky
- vyústěním je veřejný dluh
- existují různé pojmy k označení zadluženosti státu (resp. vlády), jako jsou např. veřejný, vládní či státní dluh
- existují různé přístupy k definici veřejného dluhu
- existuje více způsobů krytí schodků, z nichž pouze tzv. dluhové financování vede k transformaci těchto schodků do veřejného dluhu
- závazky státu mohou vznikat nejenom v důsledku rozpočtových schodků, ale také mimo rozpočet
Vnitřní a vnější dluh
- vnitřní dluh dluží země svým občanům
- vnější dluh: zadluženost vůči zahraničí
Problémy vnitřního a vnějšího dluhu
o ztráta efektivnosti ze zdanění
o nahrazování kapitálu veřejným dluhem
o deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti
Problémy veřejného dluhu
- kdo je držitelem veřejného dluhu (resp. vládních obligací) – jednotlivci, bankovní instituce, různé fondy, zahraniční subjekty
- zda má dluh formu státních cenných papírů
- preference spíše vnitřního nebo spíše zahraničního dluhu
- způsoby řešení veřejného dluhu (aktivní či pasivní)
- dopady těchto odlišných způsobů řešení
- zásadní trendy v oblasti veřejného zadlužení a jeho dopady
Vývojové trendy konce 20. století
- růst veřejných dluhů v absolutním vyjádření
- růst relativní váhy veřejného dluhu (tj. podílu veřejného dluhu na HDP)
- růst podílu úroků z veřejného dluhu na celkových veřejných výdajích
Domácí dluhová past
- reálná úroková míra převyšuje tempo růstu HDP – podíl domácího veřejného dluhu na HDP bude růst, a to i při mírně přebytkovém primárním rozpočtu
Různé názory na deficit a dluh veřejného rozpočtu
- po 2. SV se vymezily 3 druhy názorů na deficit
o keynesiánský: přechodný, mimořádný
o neoklasický: pozitivní vliv krátkodobého deficitu, kritika dlouhodobého deficitu
o neoricardiánský: popírá
Situace mezi veřejnými příjmy a výdaji
- veřejné příjmy se rovnají veřejným výdajům: P = V
- veřejné příjmy převyšují veřejné výdaje: P > V přebytek rozpočtu
- eřejné příjmy jsou nižší než veřejné výdaje: P < V schodek
Přístupy při analýze krátkodobé fiskální nerovnováhy
- dynamický: v průběhu rozpočtového období
- statický (bilanční): po ukončení rozpočtového období
Celkový schodek
- suma primárního (operativního) deficitu a úroků z veřejného dluhu
- umožňuje analyzovat a hodnotit rozpočtovou politiku konkrétní vlády v konkrétním období
Negativní vládní úspora
- schodek = -(veřejné příjmy – veřejné výdaje)
Druhy schodku
- aktivní (strukturální)
o expanzivní fiskální politika
o politické důvody (např. vládní populismus)
o snaha rozložit důsledky tzv. výdajových šoků
o rozložení daňového zatížení na více generací ( v případě nákladných veřejných projektů)
- pasivní (cyklický)
o hospodářský pokles
o růst cen základních surovin
o společenská, přírodní apod. kataklyzmata
o úroky veřejného dluhu
Hodnocení důsledků rozpočtového schodku
- krátkodobé důsledky schodku se liší od dlouhodobých
- rozpočtové důsledky jsou zřetelné, zatímco fiskální důsledky jsou obtížně vyjádřitelné a nejednoznačně hodnotitelné
Krytí (financování) vzniklého schodku rozpočtu
- zvýšení daní (aj. veřejných příjmů)
- krácení veřejných výdajů
- využití prostředků z privatizace
- dluhové financování
- emisní financování
- kombinace některých uvedených způsobů
Dluhové financování schodku
- transformace rozpočtového deficitu do veřejného dluhu (domácího i zahraničního)
Emisní, peněžní (monetární) krytí schodku
- transformace do nárůstu monetární báze
Financování schodku z výnosů z privatizace
- krytí aktivy
- -(T – G) = B + M + S
- B – vládní obligace, M – monetární báze, S – finanční aktiva vlády
Vládní bilanční rovnice
- -(T - G) = prodej vládních obligací domácímu soukromému sektoru + prodej vládních obligací do zahraničí + půjčka od centrální banky
Komplikace dluhového financování
- omezená absorpční schopnost domácího soukromého sektoru
- -(T – G) = (soukromé úspory – soukromé investice) + deficit obchodní bilance
- vynucená aktivizace obchodní bilance = procento importu pohlceného úroky ze zahraničního veřejného dluhu
Dlouhodobá fiskální nerovnováha
- soudobý fenomén veřejných financí a fiskální politiky
- vyústěním je veřejný dluh
- existují různé pojmy k označení zadluženosti státu (resp. vlády), jako jsou např. veřejný, vládní či státní dluh
- existují různé přístupy k definici veřejného dluhu
- existuje více způsobů krytí schodků, z nichž pouze tzv. dluhové financování vede k transformaci těchto schodků do veřejného dluhu
- závazky státu mohou vznikat nejenom v důsledku rozpočtových schodků, ale také mimo rozpočet
Vnitřní a vnější dluh
- vnitřní dluh dluží země svým občanům
- vnější dluh: zadluženost vůči zahraničí
Problémy vnitřního a vnějšího dluhu
o ztráta efektivnosti ze zdanění
o nahrazování kapitálu veřejným dluhem
o deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti
Problémy veřejného dluhu
- kdo je držitelem veřejného dluhu (resp. vládních obligací) – jednotlivci, bankovní instituce, různé fondy, zahraniční subjekty
- zda má dluh formu státních cenných papírů
- preference spíše vnitřního nebo spíše zahraničního dluhu
- způsoby řešení veřejného dluhu (aktivní či pasivní)
- dopady těchto odlišných způsobů řešení
- zásadní trendy v oblasti veřejného zadlužení a jeho dopady
Vývojové trendy konce 20. století
- růst veřejných dluhů v absolutním vyjádření
- růst relativní váhy veřejného dluhu (tj. podílu veřejného dluhu na HDP)
- růst podílu úroků z veřejného dluhu na celkových veřejných výdajích
Domácí dluhová past
- reálná úroková míra převyšuje tempo růstu HDP – podíl domácího veřejného dluhu na HDP bude růst, a to i při mírně přebytkovém primárním rozpočtu
Různé názory na deficit a dluh veřejného rozpočtu
- po 2. SV se vymezily 3 druhy názorů na deficit
o keynesiánský: přechodný, mimořádný
o neoklasický: pozitivní vliv krátkodobého deficitu, kritika dlouhodobého deficitu
o neoricardiánský: popírá
10) Přednáška: Rozpočtová a fiskální politika
Rozpočtová politika
- rozmanité procesy (vztahy a nástroje), které se odehrávají v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- realizována státem na různých úrovních veřejné správy (centrální, regionální a místní)
- regulace vztahů mezi zúčastněnými subjekty v rámci toků veřejných prostředků
- koordinace vazeb mezi cíly, nástroji a předpokládanými výsledky činností státu, pokud jde o jeho finanční prostředky
- alokační a redistribuční fiskální funkce
- obraz hospodaření státu v rámci jednoho rozpočtového období (1 rok)
Cíl rozpočtové politiky vlády
- vytvořit dostatečné finanční prostředky, tj. veřejné příjmy, k profinancování veřejných výdajů
Zásady rozpočtové politiky
o reálnost
o úplnost
o dlouhodobá vyrovnanost
o publicita
Rozpočtový proces
- cyklický proces opakující se po jednom roce, který má kontinuitu na delší období
- 4 fáze
o návrhů, projednání, schválení, plnění a kontroly
Veřejný rozpočet
- právní předpis stanovující základní proporce a vazby v rámci veřejných financí na straně příjmů a výdajů
- fond veřejných prostředků
- tok finančních prostředků
- hlediska při vymezení podstaty veřejných rozpočtů
o úroveň veřejné nebo státní správy, o kterou jde při vybilancování příjmů a výdajů
o ekonomické hledisko
o účetní hledisko
o právní hledisko
o časové hledisko
- podle těchto hledisek jsou definovány rozpočty jako
o nástroj hospodářské politiky příslušné vlády (ekonomické hledisko)
o finanční bilance příjmů a výdajů (účetní hledisko)
o zákon (právní hledisko)
o finanční plán stanovující objem a strukturu příjmů a výdajů vlády (nebo jiného subjektu státní správy a samosprávy) včetně salda (časové hledisko)
Otázky v souvislosti s charakteristikou rozpočtového procesu
- kdo, kdy, na jaké období a podle jakých zásad sestavuje návrh rozpočtu
- kdo projednává a schvaluje návrh rozpočtu
- jakým otázkám je při jeho projednávání a schvalování věnována pozornost
- kdo odpovídá za realizaci rozpočtu a kdo zabezpečuje jeho pokladní plnění
- kdo projednává a schvaluje státní závěrečný účet
Technické problémy z hlediska průběhu rozpočtového procesu
- členění rozpočtu a uplatněná kritéria
o třídění výdajů a příjmů (národní a mezinárodní)
- způsob napojení příjmů a výdajů na bankovní a zúčtovací systém
- rozlišení mezi účetním a pokladním plněním rozpočtu
o pokladní: realizace plateb z rozpočtového výdajového účtu nebo na příjmový účet
Vyrovnanost rozpočtového procesu
- v průběhu rozpočtového období, kdy může docházet ke krátkodobé fiskální nerovnováze, kterou lze řešit např. vydáním krátkodobých státních cenných papírů či krátkodobým úvěrem
- nebo po ukončení tohoto období, kdy může vzniknout schodek anebo přebytek
Úvod do problematiky fiskální politiky
Rozdíly mezi rozpočtovou a fiskální politikou
- v cílech a záměrech těchto politik
- v pojetí a přístupu k základním fiskálním nástrojům
- v subjektech, které jsou kompetentní k jejich realizaci
Rozdíly mezi rozpočtovou a fiskální politikou podle P. Dvořáka
rozpočtová politika fiskální politika
teoretická východiska klasické finance keynesiánské (funkční) finance
zaměření realizace alokačních a redistribučních záměrů makroekonomická stabilita a stimulace
kompetentní subjekty ministerstvo financí vláda
vztah k rozpočtu vyrovnanost je prioritou vyrovnanost nemusí být prioritou
vztah k veřejným výdajům jako suma G a TR pouze G
vztah k veřejným příjmům daně TA čisté daně (TA – TR)
Stabilizace v uzavřené ekonomice a možné přístupy
- multiplikační modely s fixními investicemi
o bez vlády a státního rozpočtu
o s vládou a se státním rozpočtem
- multiplikační modely s proměnnými investicemi
o bez vlivu vlády a fiskálních nástrojů
o s vlivem vlády a fiskálních nástrojů
Multiplikátory
Y = C + I
C = Ca + cY
Y = (Ca+I)/(1-c)
1/(1-c) multiplikátor
Y = C + I + G
C = Ca + cY
Y = (Ca+I+G)/(1-c)
dY = dG/(1-c)
1/(1-c) výdajový multiplikátor
Některé daně nejsou na výši důchodu závislé, zatímco jiné jsou závislé na daňové sazbě i na výši důchodu.
C = Ca + c(Y – TAa)
C = Ca + c(1-t)Y
Y = (Ca + I + G – cTAa)/(1-c)
dY = -cdTAa/(1-c)
-c/(1-c) daňový demultiplikátor
C = Ca + c(1-t)Y
Y = (a + I + G)/(1-c(1-t))
Daňový demultiplikátor nelze vypočítat, protože indukovaná daň není exogenní veličinou (je závislá na jiné proměnné) v rámci tohoto modelu, tj. na důchodu Y.
Modifikace výdajového multiplikátoru:
dY = dG/(1-c(1-t))
Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu
dG = dTAa
dY = dG/(1-c)
dY = -cdTAa/(1-c)
dY = dG/(1-c) – cdTAa/(1-c)
dY = dG/(1-c) – cdG(1-c)
dY = (1-c)dG/(1-c) = 1
Důchod se zvýší o přírůstek vládních výdajů a multiplikátor vyrovnaného rozpočtu se rovná 1.
Uvážíme-li uvalení indukovaných daní, a ne tedy autonomního zdanění, dojde i k modifikaci podoby multiplikátoru vyrovnaného rozpočtu a ke změně jeho hodnoty – bude nižší než 1:
dY = (1-c)dG/(1-c(1-t))
Typy fiskálních multiplikátorů
- pro konstantní úrokovou míru
- pro variabilní úrokovou míru
Otázky pro diskusi
- zda fiskální nástroje jsou účinným nástrojem hospodářské politiky, a pokud ano, jaký je jejich vliv na závislé makroekonomické veličiny a na rozvoj národního hospodářství
- zda fiskální politika je rovnocenná (nebo není), měnové politice, pokud jde o její makroekonomické účinky
- jaké jsou vazby mezi fiskální a měnovou politikou
Měli bychom vysvětlit
- mechanismy fiskálních opatření
- způsob analýzy jejich dopadů a účinnosti
- odlišnosti různých typů fiskální politiky
Fiskální opatření
- diskreční opatření jsou opatření žádající zvláštní zásahy (intervence) vlády, mají jednorázový charakter a jejich největším problémem jsou časová zpoždění (změny v daňových sazbách, zavedení nových daní, změny ve struktuře či objemu veřejných výdajů)
- automatické (vestavěné) stabilizátory působí po svém schválení a zabudování do systému automaticky, dlouhodobě a hlavně proticyklicky (systém sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti, progresivní důchodové zdanění)
- expanzivní (směrem ke zvýšení AD) a restriktivní (směrem ke snížení AD)
- modely IS-LM a AS-AD
- IS-LM neuvažuje změnu agregátní cenové hladiny, rozhodující je poloha a pohyb křivky ID, sklon LM umožňuje vyvozovat závěry o účinnosti fiskálních opatření
- AS – AD uvažuje změnu agregátní cenové hladin
Význam sklonu křivky LM pro účinnost fiskální politiky
Význam sklonu AS křivky pro účinnost fiskální politiky
- pro posun z AD1 do AD2 je dY > dP, pro stejný posun z AD3 do AD4 je dY < c =" f(Y" d =" G" c =" f(Y" style="font-size:130%;">
- v podmínkách fixního objemu veřejných výdajů nemá snížení daní, kryté veřejným dluhem, vliv na soukromou spotřebu, protože je vyrovnáno zvýšením soukromých úspor
- nemění-li se spotřeba domácností nebo vlády, nedochází k růstu agregátní poptávky
- pod vlivem racionálních očekávání se zvýšení disponibilního důchodu soukromého sektoru v důsledku snížení daní promítne do růstu soukromých úspor, nikoliv do spotřeby
- vzhledem k tomu, že nárůst soukromých úspor kompenzuje pokles úspor veřejných, nedochází k nárůstu úrokové míry
- protože se nemění úroková míra, nedochází v uzavřené ekonomice k poklesu domácí investiční aktivity (tj. efektu vytlačování) ani k přílivu zahraničního kapitálu, a v otevřené ekonomice nedochází ke vzniku deficitu běžného účtu platební bilance
- rozmanité procesy (vztahy a nástroje), které se odehrávají v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- realizována státem na různých úrovních veřejné správy (centrální, regionální a místní)
- regulace vztahů mezi zúčastněnými subjekty v rámci toků veřejných prostředků
- koordinace vazeb mezi cíly, nástroji a předpokládanými výsledky činností státu, pokud jde o jeho finanční prostředky
- alokační a redistribuční fiskální funkce
- obraz hospodaření státu v rámci jednoho rozpočtového období (1 rok)
Cíl rozpočtové politiky vlády
- vytvořit dostatečné finanční prostředky, tj. veřejné příjmy, k profinancování veřejných výdajů
Zásady rozpočtové politiky
o reálnost
o úplnost
o dlouhodobá vyrovnanost
o publicita
Rozpočtový proces
- cyklický proces opakující se po jednom roce, který má kontinuitu na delší období
- 4 fáze
o návrhů, projednání, schválení, plnění a kontroly
Veřejný rozpočet
- právní předpis stanovující základní proporce a vazby v rámci veřejných financí na straně příjmů a výdajů
- fond veřejných prostředků
- tok finančních prostředků
- hlediska při vymezení podstaty veřejných rozpočtů
o úroveň veřejné nebo státní správy, o kterou jde při vybilancování příjmů a výdajů
o ekonomické hledisko
o účetní hledisko
o právní hledisko
o časové hledisko
- podle těchto hledisek jsou definovány rozpočty jako
o nástroj hospodářské politiky příslušné vlády (ekonomické hledisko)
o finanční bilance příjmů a výdajů (účetní hledisko)
o zákon (právní hledisko)
o finanční plán stanovující objem a strukturu příjmů a výdajů vlády (nebo jiného subjektu státní správy a samosprávy) včetně salda (časové hledisko)
Otázky v souvislosti s charakteristikou rozpočtového procesu
- kdo, kdy, na jaké období a podle jakých zásad sestavuje návrh rozpočtu
- kdo projednává a schvaluje návrh rozpočtu
- jakým otázkám je při jeho projednávání a schvalování věnována pozornost
- kdo odpovídá za realizaci rozpočtu a kdo zabezpečuje jeho pokladní plnění
- kdo projednává a schvaluje státní závěrečný účet
Technické problémy z hlediska průběhu rozpočtového procesu
- členění rozpočtu a uplatněná kritéria
o třídění výdajů a příjmů (národní a mezinárodní)
- způsob napojení příjmů a výdajů na bankovní a zúčtovací systém
- rozlišení mezi účetním a pokladním plněním rozpočtu
o pokladní: realizace plateb z rozpočtového výdajového účtu nebo na příjmový účet
Vyrovnanost rozpočtového procesu
- v průběhu rozpočtového období, kdy může docházet ke krátkodobé fiskální nerovnováze, kterou lze řešit např. vydáním krátkodobých státních cenných papírů či krátkodobým úvěrem
- nebo po ukončení tohoto období, kdy může vzniknout schodek anebo přebytek
Úvod do problematiky fiskální politiky
Rozdíly mezi rozpočtovou a fiskální politikou
- v cílech a záměrech těchto politik
- v pojetí a přístupu k základním fiskálním nástrojům
- v subjektech, které jsou kompetentní k jejich realizaci
Rozdíly mezi rozpočtovou a fiskální politikou podle P. Dvořáka
rozpočtová politika fiskální politika
teoretická východiska klasické finance keynesiánské (funkční) finance
zaměření realizace alokačních a redistribučních záměrů makroekonomická stabilita a stimulace
kompetentní subjekty ministerstvo financí vláda
vztah k rozpočtu vyrovnanost je prioritou vyrovnanost nemusí být prioritou
vztah k veřejným výdajům jako suma G a TR pouze G
vztah k veřejným příjmům daně TA čisté daně (TA – TR)
Stabilizace v uzavřené ekonomice a možné přístupy
- multiplikační modely s fixními investicemi
o bez vlády a státního rozpočtu
o s vládou a se státním rozpočtem
- multiplikační modely s proměnnými investicemi
o bez vlivu vlády a fiskálních nástrojů
o s vlivem vlády a fiskálních nástrojů
Multiplikátory
Y = C + I
C = Ca + cY
Y = (Ca+I)/(1-c)
1/(1-c) multiplikátor
Y = C + I + G
C = Ca + cY
Y = (Ca+I+G)/(1-c)
dY = dG/(1-c)
1/(1-c) výdajový multiplikátor
Některé daně nejsou na výši důchodu závislé, zatímco jiné jsou závislé na daňové sazbě i na výši důchodu.
C = Ca + c(Y – TAa)
C = Ca + c(1-t)Y
Y = (Ca + I + G – cTAa)/(1-c)
dY = -cdTAa/(1-c)
-c/(1-c) daňový demultiplikátor
C = Ca + c(1-t)Y
Y = (a + I + G)/(1-c(1-t))
Daňový demultiplikátor nelze vypočítat, protože indukovaná daň není exogenní veličinou (je závislá na jiné proměnné) v rámci tohoto modelu, tj. na důchodu Y.
Modifikace výdajového multiplikátoru:
dY = dG/(1-c(1-t))
Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu
dG = dTAa
dY = dG/(1-c)
dY = -cdTAa/(1-c)
dY = dG/(1-c) – cdTAa/(1-c)
dY = dG/(1-c) – cdG(1-c)
dY = (1-c)dG/(1-c) = 1
Důchod se zvýší o přírůstek vládních výdajů a multiplikátor vyrovnaného rozpočtu se rovná 1.
Uvážíme-li uvalení indukovaných daní, a ne tedy autonomního zdanění, dojde i k modifikaci podoby multiplikátoru vyrovnaného rozpočtu a ke změně jeho hodnoty – bude nižší než 1:
dY = (1-c)dG/(1-c(1-t))
Typy fiskálních multiplikátorů
- pro konstantní úrokovou míru
- pro variabilní úrokovou míru
Otázky pro diskusi
- zda fiskální nástroje jsou účinným nástrojem hospodářské politiky, a pokud ano, jaký je jejich vliv na závislé makroekonomické veličiny a na rozvoj národního hospodářství
- zda fiskální politika je rovnocenná (nebo není), měnové politice, pokud jde o její makroekonomické účinky
- jaké jsou vazby mezi fiskální a měnovou politikou
Měli bychom vysvětlit
- mechanismy fiskálních opatření
- způsob analýzy jejich dopadů a účinnosti
- odlišnosti různých typů fiskální politiky
Fiskální opatření
- diskreční opatření jsou opatření žádající zvláštní zásahy (intervence) vlády, mají jednorázový charakter a jejich největším problémem jsou časová zpoždění (změny v daňových sazbách, zavedení nových daní, změny ve struktuře či objemu veřejných výdajů)
- automatické (vestavěné) stabilizátory působí po svém schválení a zabudování do systému automaticky, dlouhodobě a hlavně proticyklicky (systém sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti, progresivní důchodové zdanění)
- expanzivní (směrem ke zvýšení AD) a restriktivní (směrem ke snížení AD)
- modely IS-LM a AS-AD
- IS-LM neuvažuje změnu agregátní cenové hladiny, rozhodující je poloha a pohyb křivky ID, sklon LM umožňuje vyvozovat závěry o účinnosti fiskálních opatření
- AS – AD uvažuje změnu agregátní cenové hladin
Význam sklonu křivky LM pro účinnost fiskální politiky
Význam sklonu AS křivky pro účinnost fiskální politiky
- pro posun z AD1 do AD2 je dY > dP, pro stejný posun z AD3 do AD4 je dY < c =" f(Y" d =" G" c =" f(Y" style="font-size:130%;">
- v podmínkách fixního objemu veřejných výdajů nemá snížení daní, kryté veřejným dluhem, vliv na soukromou spotřebu, protože je vyrovnáno zvýšením soukromých úspor
- nemění-li se spotřeba domácností nebo vlády, nedochází k růstu agregátní poptávky
- pod vlivem racionálních očekávání se zvýšení disponibilního důchodu soukromého sektoru v důsledku snížení daní promítne do růstu soukromých úspor, nikoliv do spotřeby
- vzhledem k tomu, že nárůst soukromých úspor kompenzuje pokles úspor veřejných, nedochází k nárůstu úrokové míry
- protože se nemění úroková míra, nedochází v uzavřené ekonomice k poklesu domácí investiční aktivity (tj. efektu vytlačování) ani k přílivu zahraničního kapitálu, a v otevřené ekonomice nedochází ke vzniku deficitu běžného účtu platební bilance
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)