Náklady příležitosti

určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc znamená vzdát se něčeho jiného. Představují hodnotu ušlého statku nebo služby.


→ z teorie hranice produkčních možností vychází i jeden z nejslavnějších ekonomických vztahů, zákon klesajících výnosů

- týká se vztahu mezi vstupy a výstupy ve výrobním procesu

= říká, že když přidáváme postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stále menší přírůstky výstupu

- tento vztah neplatí pro všechny technologie, často tento zákon také působí až od určitého počtu přidaných jednotek vstupů, tzn. že několik prvních jednotek vstupu by mohlo dokonce poskytnout rostoucí dodatečné výnosy; ale nakonec se u většiny technologií při vysokých úrovních vstupů klesající výnosy prosadí


→ nástrojem řešení problémů rovnováhy je analýza nabídky a poptávky

Proces utváření poptávky

- množství určitého statku, který lidé v daném čase kupují závisí na jeho ceně → čím vyšší je požadovaná cena, tím menší bude prodané množství a naopak (za jinak stejných podmínek)

= v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží a množstvím, které jsou kupující ochotni si koupit → tento vztah se nazývá poptávková funkce (resp. křivka)

Stanovení požadavků na jakost

· charakterizuje tzv. cílovou jakost – podkladem pro stanovení jsou analýzy uživatelských potřeb

· obecné požadavky na jakost výrobku

· jak je definována potřeba, kterou má výrobek uspokojit?

· Jaká je základní fce výrobku?

· Jaké další fce plní výrobek?

· Jakým způsobem výrobek plní své fce?

· Za jakých podmínek plní výrobek své fce?



1. VLIV VÝROBNÍHO PROCESU NA JAKOST

Podíl jednotlivých činností v podniku na vzniku ztrát na jakosti:
Marketingový výzkum 20% Expedice 3%
Vývoj 10% Doprava 2%

Příprava výroby 10% Prodej 3%

Výroba 2%

ð součet je 50%, neboť zákazníkem vnímaná výsledná jakost představuje pouze 50% naplnění jeho reálných i skrytých potřeb.

ð Požadujeme-li vysokou úroveň jakosti, musíme ji zajistit ve všech etapách vzniku výrobku!

Seskupování se může odvíjet od:

Charakteru výrobního procesu (příbuzností výroby)
Frekvence spotřební poptávky
Charakteru spotřeby (souvislosti užití výrobku)

Specializace podle výrobního převodu zboží, podle vlastností nebo spotřeby mají vazbu na sortimentně specializované a úzce specializované jednotky.

Specializace podle frekvence spotřeby = u širokosortimentních jednotek se zbožím masové spotřeby (rychloobrátkové zboží)


1. SySTEMATIZACE PROVOZNÍCH JEDNOTEK

Různé varianty sortimentní specializace, její míra, provozní a stavební řešení i prodejní politiky vytvořily pestrou škálu forem nabídky prodeje zb. a zároveň provozních typů obchodních jednotek

Systematizace = přístup k vymezení profilu(zamíření) a utřídění těchto druhů provozních jednotek

Dva druhy znaků

o Strukturální znaky (statické povahy) – šířka a hloubka sortimentu, forma prodeje, umístění jednotky, velikost jednotky

o Instrumentální znaky (dynamické povahy) – cenová politika, kvalita nabízeného zboží, soubor nabízených služeb