Činnost obchod. bank je výrazně ovlivňována ze strany centrální banky a to ze dvou důvodů

1) Zabezpečování relativní stability bankovní soustavy.

2) Ovlivňování vývoje nabídky peněz prostřednictvím úvěrové činnosti obchodních bank.


- Nástroje měnové politiky :

1) Povinné minimální rezervy :

Každá banka musí mít u ústřední banky.Je to určité procento z depozit ( vkladů ).Ústřední banka může ovlivnit množství peněz v eko.Tím, že změní výši pro poskytování úvěrů, nebo naopak.


2) Diskontní sazba :

V případě, že banka nemá peníze, může si vypůjčit od centrální banky.Úrok, který si centrální banka určí se nazývá diskontní sazba.


3) Operace na volném trhu :

Nazývá se tak proces nákupu a prodeje cenných papírů ústřední bankou.Pokud ústřední banka nakupuje státní cenné papíry, zvyšuje tím nabídku peněz v ekonomice.


4. Ostatní nástroje :

- Ústřední banka může například :

- Určit ostatním bankám maximální rozsah jimi poskytovaných úvěrů = úvěrové limity.

- Stanovit minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami.

- Stanovit maximální úrokové sazby z úvěrů poskytovaných bankami.

CK podle rozvahy (věřitelů)

rezervy (vytvářené účelově na vrub N, prostředky na budoucí dluhy)

a) bankovní úvěry (krátkodobé, dlouhodobé)

b) závazky (krátkodobé, dlouhodobé)


N na CK
a) úrok

b) ostatní výdaje spojené s vydáním


à CK je levnější než VK, KCK je levnější než DCK


Důvody použití CK
1. podnikatel nedisponuje potřebným ZK (muší ředit K, což je dražší)

2. podnik přechodně nedisponuje potřebným K v dané době (projekt)

3. použitím CK nevznikne tomu, kdo jej poskytne žádné právo v přímém řízení podniku

4. CK je levnější než VK, navíc zvěšuje výnosnost VK

- úroková míra > než míra podílu na zisku

- úroky jsou součástí N a snižují zisk (daňový základ), daňové zatížení podniku


NCK = úroková míra (1 – sazba daně)

př. 20% *(1 - 0,3) = 14% (skutečně dopadá na podnik v N)


- protože úroky z úvěru jsou součástí N, daňový efekt spouštěcího kapitálu

1) Náklady s rezervní kapacitou

a) Klasická - fa uvažuje o dosažení optima, automaticky se předpokládá, že VF se využívají plně

b) Moderní – v praxi nakupujeme VF s rezervou, protože poptávka kolísá, kdybychom využívali VF plně a poptávka by vzrostla, museli bychom dodat nové VF. Jestliže máme rezervy – zvýší se nám AC, ale můžeme diktovat vyšší cenu. Optimální poskytování dané služby často není možné při plném využití VF, jeden z prvků se jeví jako překážka pro využívání dalších VF (př. hotel, optimálně využívá VF na 40%, jinak musíme čekat, to je kompenzováno cenou)

3) Inženýrské náklady – firma může usilovat o co nejnižší náklady, ale nejde to udělat paušálně, každá výroba je složená z celé řady technologických kroků s neurčitými náklady. Technologický proces musíme rozdělit na řadu kroků, ke kterým přiřadíme náklady. TC jsou sumou jednotlivých nákladů. Pak zjistíme, kde nám utíká nejvíce peněz (který krok je nejdražší) a zda-li se náklady dají snížit.