4) Podle příslušnosti k určitému odvětví rozlišujeme podniky:

- zemědělství, myslivost, lesní hospodářství

- dobývání nerostných surovin

- zpracovatelský průmysl

- stavebnictví

- obchod, oprava motorových vozidel a spotřebního zboží

- pohostinství a ubytování

- doprava, skladování, spoje

- peněžnictví a pojišťovnictví

- nemovitosti

- veřejná správa, obrana

- školství a zdravotnictví

- soukromé domácnosti s domácím personálem

- ostatní veřejné sociální a osobní služby


5) Zvláštním druhem podniku jsou tzv. JOINT VENTURES, neboli podniky, které jsou spojením našeho a zahraničního kapitálu. (ŠKODA – VOLKSWAGEN)

1) Teorie předpokládá dokonalé informace

– jinak bychom nenalezli optimální body X ve skutečnosti subjekty nemají dokonalé informace, nemohou najít jedno optimum, protože pro rozhodování existují různé alternativy, tzv. omezené racionalita – nemůže vybrat nejlepší řešení – vybírá druhé nejlepší. Rozhodování v nedokonalých podmínkách, za rizika, nejistoty, asymetrické informace.

2) předpoklady vstupů do odvětví a jejich různé aspekty X situace nevyvíjí tak plynule jako v modelech (předpokládají okamžitou reakci), např. klesne P… rostou náklady… neefektivní náklady … nepropouští okamžitě zaměstnance.

3) pojetí času X čas nelze chápat jako souhrn nezávislých časových okamžiků, spotřebitel se snaží o max. zisku v čase a ne v každém krátkém období ® max. zisku v každém krátkém čase není dostatečnou podmínkou pro max. zisku v dlouhém období


Jako reakce na kritiku – vlna obhajob – marginalistická kontroverze:

Každý se v daném momentě chová jako vlastník, v konečném důsledku se rozhodují podle mezních veličin, dokonalé informace je možné předpokládat, činnost musím rozložit na časové okamžiky a musím se snažit o vyrovnanost.

® neustálé střídání kritik a jejich vývoj.

Prostředí v odvětví

1.2. Prostředí v odvětví
- každý podnikatel uskutečňuje svou činnost v určitém odvětví a zde je vystaven konkurenčnímu působení ostatních firem. Jednotlivé odvětví se od sebe liší jednak úrovní koncentrace(vysoce koncentrované nebo naopak roztříštěné odvětví) a stupněm vyzrálosti (začínající, vyzrále a upadající odvětví)
- na konkurenci v odvětví působí mimo konkurenčních výrobců i ostatní faktory z různých odvětví. Čím je větší množství výrobců, tím je vyšší konkurence. Konkurence roste, pokud:
 stagnuje poptávka
 jsou výrobky zaměnitelné (např. vejce…)
 pokud odchod z odvětví je dražší než setrvání v něm

- dodavatelé z jiného odvětví, ale jejich vyjednávací schopnosti jsou vysoké (za jakých podmínek jsou ochotni nám dodávat  řešení – odebírání výrobků od více dodavatelů.
- čím větší zákazník, tím větší vyjednávací schopnost (kolik, kdy, jak často, jakým způsobem, za kolik naše výrobky atd.)
- potenciální nový konkurenti – ještě nejsou, ale stanou se jimi
- náhradní výrobky – margarín x máslo, drůbeží x vepřové maso…

1.3. Regionální prostředí
- má vliv zejména na menší firmy, které se musí přizpůsobovat podmínkám na daném regionálním trhu. Firma má různé povinnosti vůči regionálnímu trhu (např. kontrakty se zastupitelstvem…)