ROZŠÍŘENÍ NA VÍCE KOMODIT

Komodity seřadíme podle jejich komparativní výhody nebo nákladů. “Dělící čára” pak závisí na komparativní síle mezinár. poptávky po jednotlivých statcích.

Každá země obchoduje s množstvím dalších zemí (multilaterálně), přičemž dvojstranný (bilaterální) obchod se ve většině případů nevyrovná. Multilaterální povaha obchodu by měla přimět k opatrnosti všechny, kdo obhajují bilaterální vyrovnanost MO mezi zeměmi.

Malé země mohou z obchodu získat nejvíce: Mají totiž minimální vliv na svět. ceny, a tak mohou obchodovat za svět. ceny, kt. se značně liší od domácích cen.



Grafická analýza komparativní výhody OBR. STR. 909

Konečný poměr cen závisí na relativní poptávce po /potravinách a oděvech/. Je-li po /potravinách/ velká poptávka, pak bude jejich cena relativně vysoká. Kdyby byla poptávka po /potravinách/ tak vysoká, že by Evropa vyráběla /potraviny/, pak by se poměr cen rovnal evropským relativním cenám /ve výši ¾/.

PPF celého světa: tato hranice představuje max. výstup, kt. zde získat ze svět. zdrojů, když se statky vyrábějí nejefektivněji, (vč. nejefektivnější dělby práce a oblastí spec.) à součet obou PPF


à Omezení teorie komparativní výhody
Hlavní potíž spočívá v jejich klasických předpokladech, neboť předpokládá hladce fungující MAE mechanizmus s rychle se přizpůsobujícími cenami a mzdami a žádnou nedobrovolnou nezaměstnanost.

Rozšíření na více komodit a zemí

Jestliže se ve dvou zemích vyrábí více komodit při konstantních nákladech, lze je seřadit podle jejich komparativní výhody nebo nákladů. Tyto zásady platí jak pro skupiny zemí, tak pro oblasti v rámci jedné země.

Vstoupí-li do hry více zení, je výhodné navázat trojstranný (trilaterální) nebo mnohostranný (multilaterální) obchod, bilaterální obchod se většinou nevyrovná.


Grafická analýza komparativní výhody

pomocí hranice produkčních možností (str. 907).

potraviny se dají směnit za oděvy v určitém cenovém poměru neboli za určitých směnných relací, které představují poměr vývozních cen k cenám dovozním.


Bilance mezinárodních plateb


Účty platební bilance

= účetní výkazy, do nichž se zaznamenávají všechny hospodářské toky, které do země vstupují, nebo z ní vystupují. Je to tedy nástroj měření úhrnu statků, služeb a kapitálu mezi danou zemí a zbytkem světa.


Rozdělení mezinárodní platební bilance

Běžný účet

Soukromé transakce:

Zboží (neboli “obchodní bilance”)

Neviditelné položky nebo služby (cestovní ruch, doprava, příjmy z investic…)

Vládní vývozy a dary

Kapitálový účet

Soukromý

Vládní

Statistická diskrepance (čistý zůstatek všech nepodchycených transakcí)

Úřední vyrovnání (deficit či přebytek )