Věřitelská a dlužnická země:

Mladý a rostoucí dlužnický stát - jako příklad lze použít USA od revoluce po občanskou válku. V té době si USA půjčovaly peněžní prostředky a Evropa jim půjčovala.

Zralý dlužnický stát - platební bilance země se postupně dostává do přebytku. Nárůst úroků a dividend, které daná země musí platit, však udržuje její běžný účet v rovnováze. Pohyby kapitálu se téměř vyrovnávají, protože poskytované půjčky přesně vyvažují výpůjčky z minulosti.

Nový věřitelský stát - daná země rozšíří svůj vývoz. Občané dané země a jejich vláda poskytuje půjčky do zahraničí. Stát se tak stává věřitelem.

Zralý věřitelský stát - příjmy z kapitálu a investic v zahraničí přinášejí značný přebytek na straně neviditelného obchodu. Často se stává, že je tento přebytek vyvažován deficitem ve zbožovém obchodě.


Devizový trh a měnový kurz:

Měnový trh - je trh na němž se obchoduje s měnami různých zemí. Určuje se na něm měnový kurz. K určení tohoto kurzu lze použít křivky poptávky a křivky nabídky po dané měně. Měnový kurz se ustálí na úrovni kde jsou poptávka a nabídka po dané měně v rovnováze. Tržní síly hýbou měnovým kurzem nahoru a dolů, aby vyrovnaly vstupní a výstupní toky měny. Změny v mezinárodním obchodě vedou ke změnám v nabídce a poptávce měn a tudíž vedou k změna měnových kurzů.

Vytlačování investic:

Vytlačování nastává, snižuje-li se účinnost fiskální politiky, protože reaguje trh peněz. Zvýšení strukturálního deficitu může vést k tomu, že rostoucí úrokové sazby sníží investice. Určitá část vyvolaného zvýšení GNP může tedy být vykompenzována tím, že vyšší strukturální deficit vytlačuje investice ( viz grafy). Vytlačováni se nevztahuje na cyklický deficit, protože recese povede ke snížení úrokových sazeb a zvýšení investic. Někteří ekonomové tvrdí, že monetaristé mají příliš extrémní názory. Tvrdí, že v krátkém období v ekonomice s nevyužitými zdroji mohou deficity naopak povzbudit investice ( viz příloha).


Ekonomické důsledky vládního dluhu:

Vládní dluh jsou nahromaděné vypůjčené částka z minulosti. Změna vládního dluhu v daném roce je rovna rozpočtovému deficitu. Dluh dělíme na vnitřní a vnější. Vnitřní vládní dluh je dluh vůči vlády vůči domácím ekonomickým subjektům a vnější vládní dluh ( nebo-li zahraniční) je dluh vlády vůči zahraniční ek. subjektům, většinou vůči jiným vládám. Existují tři základní břemena dluhu:

- potřeba obsluhovat vnější dluh = potřeba splácet dluh, nebo úroky z něj. Vnější dluh se dá také tzv. valit před sebou a to v případě, kdy si vláda půjčuje v zahraničí na splácení jiného vnějšího dluhu.

- ztráta efektivnosti zdanění způsobená placení úroků a jistin - vnitřní dluh vyžaduje splácení úroků držitelům vládních obligací a na to se musí vybrat daně.

- nahrazování kapitálu veřejným dluhem - jedná se pravděpodobně o nejzávažnější deformaci. Soukromý kapitál může být nahrazován státním dluhem. Zvýší-li se vládní dluh o sto jednotek, klesne držba kapitálu u ostatních soukromých aktiv o sto jednotek.