b) Poptávkově orientovaná tvorba cen

b) Poptávkově orientovaná tvorba cen

- základem je buď zákazníkem akceptovaná hodnota výrobku nebo intenzita poptávky


1. tvorba ceny na základě zákazníkem akceptované hodnoty

- základem je zjištění názoru kupujícího na hodnotu, užitek nabízeného výrobku

- lze ho zjistit přímým dotazem na přiměřenost ceny nebo prostřednictvím bodového ohodnocení akceptované hodnoty různých nabízených výrobků = cena se pak stanoví v proporci k počtu bodů


2. tvorba ceny na základě intenzity poptávky

- vyskytuje se tehdy, když určitý výrobek se prodává ve stejném období za různé ceny, které nelze odvodit z výše nákladů


Důvody cenové diskriminace:

- prostorová diferenciace (v centrech měst nebo vyspělých oblastech jsou vyšší ceny než na okrajích měst a v zaostalých oblastech)

- časová diferenciace (intenzita poptávky se může měnit v závislosti na ročním nebo i denním období, cílem cenové diskriminace je vyšší využití kapacity v nesezónním období)

- výrobková diferenciace (taktika nízké ceny základního provedení výrobku a vysoké ceny odvozených modifikací a to v nepoměru k růstu nákladů)

6) OCEŇOVÁNÍ NA NEDOKONALE KONKURENČNÍCH TRZÍC.

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE A OLIGOPOL. PŘEDPOKLADY MODELŮ. NÁKLADOVĚ A PŘÍJMOVÉ FUNKCE TĚCHTO TRŽNÍCH SUTUKTUR. PODMÍNKY ROVNOVÁHY. CENOVÁ POLITIKA FIREM. ALTERNATIVNÍ TEORIE FIRMY. MARGINALISTICKÁ KONTROVERZE.


Znaky monopolistického trhu
- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty. Velký počet firem způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních firem nezávislá,

- diferenciace produktu (ve výši ceny, umístění firmy, kvalitě produktu) – z ní vyplývá monopolní síla výrobce, monopolistická firma tak v určitém velmi omezeném smyslu může být cenovým tvůrcem, značný počet firem způsobuje, že diferenciace mezi produkty jednotlivých firem je malá – proto i cenová diferenciace je malá (křížová i cenová elasticita jsou vysoké),

- vstup do odvětví připomíná dokonalou konkurenci, neexistují žádné bariéry bránící firmám do odvětví vstoupit, ale určité překážky díky diferenciaci vznikají – nová fa se musí etablovat na trhu a získat zákazníky.

Maximalizace zisku monopolistické firmy v krátkém období

Diferenciace produktu je příčinou klesající individuální poptávkové křivky po produkci firmy – sníží-li jedna z firem cenu, zvýší to objem jejích prodejů více než proporcionálně (odláká zákazníky firmám, které cenu nesnížily).

Individuální poptávková křivka je velmi elastická, cenová elasticita je ovlivněna diferenciací výrobků a počtem firem v odvětví (čím více má daný prvek substitutů a čím více je firem na trhu, tím je více elastická).

Při volbě optimálního výstupu a ceny vychází firma ze “zlatého pravidla maximalizace”: MR = MC, tj. na obr. 1 bod Q*, kdy dosahuje největšího rozdílu mezi TR a TC, celkový ekonomický zisk by tak dán plochou (AR-AC) x Q*. v Q1 nebo Q2 by došlo k TR=TC (nebo AR=AC) a firma zde realizuje nulový ekonomický zisk. Monopolní síla nad produktem firmě umožní stanovit cenu nad úrovní MC (P>MC).


Minimalizace ztráty pokračování ve výrobě obr. 2
Pokud krátkodobě převažují TC nad TR, je pro rozhodování firmy o tom, zda pokračovat ve výrobě, nebo výrobu ukončit, určující vztah mezi TR a VC (resp. mezi P a AVC). Na obr. 2a TR převyšují VC mezi Q1 a Q2 (tzn. že částka TR převyšujících VC může být použita k hrazení FC), ztráta je nejmenší při Q*, přestože fa realizuje ztrátu pokračuje ve výrobě.

Uzavření firmy – obr. 3 Pokud je TR

Princip minimální diferenciace

– předpokládá, že programy politických stran bud

Teorém středního voliče – říká, že politická strana bude prosazovat politiku, která maximalizuje čistý prospěch středního voliče.
To by znamenalo, že politické strany budou nabízet stejné volební programy. Rozdíly však vznikají zejména v otázkách rozdělování a přerozdělování důchodů a bohatství společnosti.

Analýza přerozdělovacího modelu středního voliče:

Čím větší je objem přerozdělovaných důchodů, tím menší je podnět pracovat a zároveň se tím snižuje průměrná úroveň všech důchodů. Realizuje se princip rovnosti, tj. všichni mají víceméně stejný, ale nízký důchod.

Dva protichůdné efekty:

- důchod středního voliče se může zvýšit – část nadprůměrných příjmů se prostřednictvím daní a transferů přesune k osobám s podprůměrnými příjmy,

- důchod středního voliče se může snížit – otupuje se podnět pracovat, volit preferuje transferovou platbu.

To, který z efektů převáží, závisí na rozsahu přerozdělování. Při nízkých daních jsou destimulační účinky malé (oplatí se pracovat) při vysokých daních jsou účinky vysoké.

Existuje určitá velikost daňových sazeb a rozsah rozdělování, které jsou z pohledu středního voliče správné. Právě rozsah přerozdělování, který maximalizuje důchod středního voliče, může být možnou politickou rovnováhou.


ou vzájemně podobné.